Proč si tak zbytečně komplikujeme život? Hledáme problémy tam, kde nejsou. Přibarvujeme si skutečnosti, vidíme v ni to, co chceme vidět, to, čeho se tak vehementně bojíme. Dejme tomu žárlivost, tu pokládám za jednu z nejhorších vlastností, ta nám dokáže pěkně zkomplikovat život. Nikdo není zvědavý na žárlivé scény a naše ukvapené afektivní reakce, které občas působí komickým dojmem. On udělal toto a nebo já si to aspoň myslím, tak natruc udělám něco, aby on začal žárlit… Za pár dní zjistím, že jsem se mýlila, ale svoje jednání už nemohu vzít nazpátek. A neříkala jsem to? Nech to, třeba to není tak, jak to vypadá, nezdá se mi to a karty v tom také nic víc nevidí.

Před několika lety jsem se zbavila žárlivosti nadobro. Základ vztahu je vzájemná důvěra, ta vnáší klid mezi oba partnery, oni se nestresují, kde je zrovna ten druhý a co tam dělá, oni si vše řeknou, nebojí se, že ten druhý si to nevyloží jinak.

To, čeho se bojíme, to přitahujeme k sobě do života. V souvislosti se žárlivostí je toto úsloví pravdivé. Z prvu žárlíme úplně zbytečně, myslíme si, že on chodí za ženami, že on má něco s tou a tou. A zatím to není pravda, my se mýlíme, stále máme svoji pravdu, svůj zamlžený pohled… Ty jsi byl zase s tou, kde jsi byl, proč jsi se zdržel….? On se ale opravdu zdržel jen v práci, ona je jen jeho kamarádka, kterou několik let neviděl… My jsme nervozní, on je nervozní z nás, bojí se nám říkat pravdu, protože ví, že zase ona začne bezdůvodně žárlit, v podstatě si najde každou příležitost aby žárlila. Nevěří si snad? Bojí se, že ho ztratí? Snad proto, protože ví, že jsou lepší jiné ženy než je ona? Bývalý partner jí býval nevěrný, jsou snad všichni muži stejní? Chlapy je třeba hlídat. Bojím se… A zdeprimovaný partner to jednou udělá, ona si stejně myslí, že to dělám, ona se nezmění… Ona sama svého partnera nevědomky navede k nevěře, ona zhmotní své obavy, které má stále v hlavě a které ji nenechají spát. A co tahle si začít důvěřovat?

S láskou Kateřina