Před chvílí jsem dojela domů, dcera potřebovala nějakou ksometiku, tak jsem ji dovezla do obchodu, aby si vybrala sama. U té příležitosti jsem koupila holkám tři plata konzerviček, které milují a vlastně ani jiné kapsičky nechtějí, udělala jsem zásobu na dobu, kdy budu na dovolené a dcera tu bude s nimi. Venku nádherně prší, jela jsem opraveným autem, ale stále jsem pociťovala, že se v něm nedokážu uvolnit tak, jak před nehodou, v druhém autě tento problém nemám. No… chce to čas, věřím, že za pár dnů to bude v pořádku. Na sobotu jsem vyložila z karet „Léčení s vílami“ od Doreen Virtue a teď k nim:

UPŘÍMNOST

ZVEDNI LAŤKU

A je to tady, po nás se chce, aby jsme věci nazývali pravými jmény. Mám problém, tak si ho přiznám, nikdo není bez chyby, ani my ne. Po nás se chce, aby jsme v první řadě byli upřímní sami k sobě, aby jsme si na nic před sebou samými nehráli a samozřejmě to platí i před ostatními. Jak mají být ostatní k nám upřímní, když nejsme upřímný sami k sobě a také k nim? Je něco v našem životě, co nám na ostatních, na partnerovi, na kamarádech, na své práci či čímkoli jiném vadí? Snažíme se tyto věci skousnout, smířit se s nimi? Je taková věc udržitelná? Zvládneme to skousnout napořád? Vzdáváme se svých snů? Snižujeme ze svých požadavků? Cítíme to, co děláme takto doopravdy, chceme to tak? Ne nechceme… tak si to konečně přiznejme, řekněme jemu, jí, jim co si o nich myslíme, jak to doopravdy cítíme, co nám na nich vadí. Toto nemáme zapotřebí, máme na víc a to víc můžeme dostat, ale jen tehdy, pokud si o to řekneme a pokud se nesmíříme s tím málem. Situace se také může týkat toho, že si něco chceme koupit, ale zdá se nám to drahé a nebo se nám nechce utrácet tolik peněz, tak uděláme kompromis a to takový, který vlastně vnitřně nechceme.

S láskou a pokorou Kateřina

Zde je aktuální ceník služeb